Menu Statistics
Right Bottom Statistics

Right Bottom

Forums

Kačenka

Moderátor: Kačenka

 

Kačenka

Příspěvekod Kačenka » úte 23. zář 2014 12:45:12

Obrázek
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » úte 23. zář 2014 13:21:07

Já mám jaro nejraději s veselými písněmi, ptáci nebe roznášejí po lidech i po zemi. Zdá se mi že s nimi létám a že kroužím oblohou, děti tolik modré je tam, že ji roznést nemohou.

Obrázek
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » úte 23. zář 2014 14:05:32

ObrázekRůženka, ta má nápady. Ruženka má hlavu plnou nápadů. Máma vidí díru v ponožce, táta vidí rozbité koleno.Kočka vidí berušku, babička vidí řetízek,ale nápady nevidí nikdo. A to je moc dobře, usmívá se Růženka.Děda ale tvrdí že stejně ví, co se jí honí hlavou. Když přemýšlíš a dloubeš se přitom v nose, říká, trápí tě násobilka. Když přemýšlíš a vystrkuješ z pusy špičku jazyka, pak uvažuješ o psaní velkých písmen. A když při přemýšlení mhouříš oči a zúží se ti rty,tak máš na někoho vztek,dodává.Děda tvrdí že Růženku pozoruje už celá láta, a proto všechno ví. V její hlavě se vyzná stejně dobře jako ve svojí... Minulou středu neměl Růženku nikdo rád.Dokonce ani děda. minulou středu to bylo tak: Růženka vstala z postele levou nohou.Když člověk vstane levou nohou ,koukají z toho jen samé nepřijemnosti a trápení. To ví každý pověrčivý člověk.Růženka to ví taky.První středeční nepříjemnost nastala pouhých třicet vteřin poté. Růženka musela na záchod. A to naléhavě.Vyběhla ze svého pokoje, zabočila kolem rohu v předsíní a uháněla ke dveřím od záchodu. Bohužel ještě neměla docela otevřené oči.Proto si nevšimla věšáku stojícího uprostřed předsíně.Taky tam neměl co dělat.Věšák patří do zadního kouta, vedle zrcadla.Růženka do něj narazila velkou rychlostí a čelem se napíchla na rukojeť deštníku,co na něm visel. Hlasitě zařvala. tak brzo po ránu totiž její hlava deštníkové rukojeti nesnáší.Věšák se převrátil. Z kuchyně vyšla máma. Bože bože, povzdechla si, nemusíš snad dělat kvůli každé maličkosti takový rámus! Podívala se jí na čelo. Vždyť tady namáš ani bouli! Růženka věšák nakopla. Pitomej blbej věšák, zařvala. Zbláznila ses, ty jsi snad zešílela! zvolala máma. A pak Růžence poručila, aby věšák zase postavila a navěsila na něj všechny bundy a kabáty, co ležely na zemi. Růženka se držela za čelo a prskala. Ještě jednou věšák nakopla, překročila ho a vzala za kliku u dveří od záchodu. Dveře byly zavřené. Růženka klikou zalomcovala. Pořádně. Přestaň! Co to má znamenat? Až budu hotový, tak otevřu, zakřičel táta zevnitř. Ale já tam musím, ječela Růženka. A musím tam hned! Znovu zalomcovala klikou.Táta vyšel ven. Co je to tady za nafouklý puchejř? zeptal se a zapnul si zip. Takový puchejř po ránu je něco strašného! Růženka vešla do oné místnosti. CHtěla dveře trochu zabouchnout. Jenže jí vyklouzly z ruky a práskly, až se v předsíni zatřásla skříň. A v bytě pod nimi se teď určitě zahoupala lampa. Pán, co tam bydlí, to nemá rád.Růžence se vůbec nechce ven. Už to zná! Moc dobře ví, jak bude to strašné ráno pokračovat. Celá rodina ji teď potrestá přezíravostí. Ani s ní nepromluví. Budou se tvářit, jako by tu vůbec nebyla . Dokonce jí ani neodpoví, když se na něco zeptá. Jako by byla vzduch. Řídký, průhledný vzduch. A nemýlila se. Máma, táta, děda a babička seděli u kuchyňského stolu a snídali.Růženka vešla do kuchyně. Posadila se ke stolu. nikdo jí nenalil kakao, nikdo se nezeptal, jestli chce housku s medem nebo s marmeládou. Růženka usoudila, že vlastně o žádnou snídani nestojí. Tak zase vstala Jindy, ve dnech, kdy ji mají rádi, nikdo v rodině nic takového nepřipustí. Máma zvolá: Ale holčičko, potřebuješ přece něco do žaludku! Babička řekne: Napij se kakaa. Děda jí nabídne: Kousni si do mého chleba! Táta se usměje: S prázdným žaludkem bys to ve škole nevydržela. Tu středu, kdy Růženka vstala levou nohou, neřekl nikdo ani slovo.

Obrázek
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod administrator » pát 26. zář 2014 13:12:55

Obrázek
administrator
Administrátor
 
Příspěvky: 3611
Registrován: sob 17. pro 2011 17:26:05
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » ned 28. zář 2014 14:20:34

Cena přátelství. (indická pohádka) Byl jeden velmi, ale velmi bohatý muž. Měl truhlu plnou zlaťáků, které našetřil během svého života. Řekli byste, že to byl spokojený člověk- ale opak byl pravdou. Ten muž byl totiž lakomec. Z šetrnosti se ani neoženil, nevychoval děti. A šetřil dokonce i sám na sobě: oblečen chodil v hadrech, dům měl na spadnutí a každodenním jídlem pro něj byla jen hrstička rýže. A celý jeho život ovládal strach, strašlivá hrůza, že o své peníze, jediné potěšení, přijde. Což kdyby jej někdo okradl?! Ani spát pro tu starost nemohl. Truhlu ukládal na nejrůznější místa, zakopával ji na zahradě, ale žádný úkryt se mu nejevil dostatečně bezpečný. Až jednou, při procházce do okolí města,objevil skálu a v ní malou jeskyňku. Vchod byl zarostlý hustým křovím, ani vidět ho nebylo.Konečně jsem našel dobrou skrýš! vykřikl lakomec. Navečer přenesl truhlu do jeskyně- a pak se na ní každý den chodil tajně dívat. Od té doby spal klidněji. Ale klid netrval dlouho. Lidé z vesnice, kteří věděli, jak je bohatý, sledovali jeho kroky.Už dlouhou dobu přemýšleli,jak jej z lakoty vyléčit- vždyť jim usychal před očima! Když zjistili, kam chodí, a slyšeli, jak se svými zlaťáčky hovoří, uradili se a truhlu ze skrýše odnesli a schovali. To je konec mého života! naříkal lakomec, když zjistil že jeho bohatství je pryč. Tolik zlata jsem měl a nyní jsem žebrák! Kdepak, předtím jsi byl chudák! odpověděl mu nejmoudřejší muž ze vsi. Strach o zlato tě připravil o ženu i děti, lakota ti nedovolila radovat se z dobrého jídla a pití, ze společnosti přátel. Teď nemáš nic- pojď tedy mezi nás, my tě nasytíme, posedís s námi, budeš poslouchat hudbu a zpěv, potěšíš se vyprávěním moudrých lidí. Tak zapomeneš na svůj žal. Šel tedy lakomec s lidmi do vsi. Pojedl popovídal- a zjistil,že se mu otevřel nový svět. Za několik dní si našel přátelé, pak se jeho srdci zalíbila pěkná žena. Ach kdyby měl jen několik mincí ze svého pokladu, aby opravil dům a mohl se oženit! Pak by žil šťastně až do smrti. Toto přání se ti může splnit, řekl moudrý muž, když viděl, jakou změnou lakomec prošel, a přinesl mu jeho truhlu se zlatem. Nehněvej se na nás, že jsme ji před tebou ukrývali, omlouval se, ale bylo to pro tvé dobro. Z tvého pokladu nezmizel jediný peníz. Nezáleželo by mi už na tom, řekl vyléčený lakomec. Nyní vím,že přátelství má větší cenu. Nechám si proto jen polovinu svého jmění, abych se mohl oženit, a druhou rozdám lidem ze vsi. Tak to skutečně udělal. Oženil se a po nějaké době se mu narodil syn, který se otci podobal jako vejce vejci. Muž žil šťastně se svými přáteli, ničeho mu nebylo líto pro ně, pro ženu i pro syna. Zcela zapomněl , jak kdysi lakota ovládala jeho mysl..

Kačenka
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod administrator » pon 29. zář 2014 13:38:35

Obrázek
administrator
Administrátor
 
Příspěvky: 3611
Registrován: sob 17. pro 2011 17:26:05
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » pon 13. říj 2014 13:55:36

ObrázekAutor Terence Blacker. Nová třídní. Do školy Svatého Barnabáše přišla nová učitelka. Brzy se začínají dít věci, o kterých si děti myslely, že jsou možné jen v jejich fantazii... Od chvíle, kdy nová učitelka vstoupila do třídy, bylo všem dětěm jasné, že není jako ostatní učitelé. Byla vysoká, měla dlouhé havraní vlasy a zářivě zelené oči. Na první školní den si oblékla těsné džíny,které doplnila křiklavě purpurovou halenkou.Její prsty zdobilo několik masivních prstenů a nehty černočerný lak. Připomínála spíš někoho, kdo si vyrazil na diskotéku, než učitelku.Nejpodivnější ale bylo, že vůbec neměla trému! 3.A byla proslulá problémová třída. Jmenuji se Čarská, představila se tichým, ale pevným hlasem. Jak mě tedy každý den pozdravíte? Dobrý den, paní učitelko Čarská, řekla bez zájmu třída. Chyba, řekla učitelka a v očích jí zeleně zablesklo, řeknete: Vítáme vás, Čaroslečno! Ze zadní lavice se ozvalo ne právě zdvořilé uchechnutí.Proč vám nemůžeme říkat paní učitelko? No, podívej se, řekla Čaroslečna, nejsem vdaná, tudíš nejsem žádná paní. A říkat dospělé ženě slečno, to je poněkud hloupé.Ale proč ČAROslečno? zeptal se zavalitý chlapec, který seděl v první lavici. Proč? ČAROslečno? Učitelka se záhadně usmála. Dočkej času a uvidíš. Nová třídní sáhla do velké kožené tašky, kterou si položila vedle stolu, a vytáhla z ní porcelánovou kočku. Postavila figurku něžně na katedrua řekla: Tohle je moje přítelkyně Hekaté. Nespustí vás z očí. Ani šustnutí, ani štipnutí jí neunikne. Je to můj malý špion. Čaroslečna se obrátila k tabuli. Parádní ztřeštěnost, poznamenal Jack. Z porcelánové sošky se ozvalo jakési podivné zasyčení. Oči jí zasvítily jako dvě baterky. Hekaté tě vidí i když se nedívám, řekla Čaroslečna, nyní již zase tvářív tvář třídě. Ten kdo řekl slovo ZTŘEŠTĚNOST, nám teď poví, jak se to slovo píše. Všechny děti se zadívaly na Jacka. Začervenal se. S-TŘŘ-T... Nikdo se nesmál. S-T,T- koktal Jack. CHyba, řekla Čaroslečna. ZTŘEŠTĚNOST je slovo odvozené a jako takové začíná předlohou Z-. Když nevíš, jak se takové slovo píše, tak je nepoužívej, Jacku. Učitelka pohladila porcelínovou kočku: Hodná Hekaté. Odkud ví, jak se jmenuju? zašeptal Jack. Nová třídní se usmála: Milé děti, zapište si za uši, že Čaroslečna ví všechno! A teď, pokračovala energicky, dávejte pozor. Zmínili jsme se o tvoření slov a já vás teď naučím tvořit kouzla. Bezva, utrousila Katrina, naše uča je čarodějnice. Hekaté výhružně prskla. Kdepak čarodějnice, Katrino, odvětila Čaroslečna, to je poněkud zavádějicí výraz. Dnes takovým lidem říkáme odborníci na paranormální jevy. Tak kterým kouzlem začneme? Má někdo nějáký nápad? Proměníme pastelky v lízátka! vyhrkl Cvalík. To ne, řekla Čaroslečna. Kouzla tu nejsou pro osobní požitek. A co kdybychom proměnili druháky v žáby? navhrla Katrina. Kouzla nelze zneužívat ani pro pomstu. Dokud budu vaší učitelkou, nechci tu vidět žádné zlé a potměšilé čáry, řekla Čaroslečna a po chvilce dodala, leda by si je někdo zasloužil. Vyhledlá z okna. Na hřiště, řekla učitelka. Představte si, že tam není žádné napadané listí. Nejlepší obrázek vytvoří kouzlo. Snad poprvé, co paměť sahá, pracovala třída ukázněně a potichu. Před koncem hodiny si Čaroslečna pečvivě prohlédla všechny obrázky. Jsou moc pěkné, shrnula, ale myslím že Karolína vystihla nejlépe.Vzala Karolínin obrázek a lepicí páskou jej připevnila na okenní tabuli. Zavřete oči, prosím. Vyslovím zaklínadlo,řekla učitelka. Celá 3.A poslušně zavřela oči a strnula očekáváním. Uplynulo několik vteřin. Otevřete oči, řekla Čaroslečna, a podívejte se co Karolína dokázála! Děti pohlédly na Karolínin obrázek. Vypadalo to, jako by se kolem něho vznášel lehký opar, a div divoucí, v dolním rohu se skvělá právě dokreslená hromada shrabaného listí! Jé, koukněte na to hřiště! vykřikla Katrina. Děti se nahnuly k oknům. A opravdu, po listí nebylo ani památky...
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod administrator » stř 22. říj 2014 13:04:42

Obrázek
administrator
Administrátor
 
Příspěvky: 3611
Registrován: sob 17. pro 2011 17:26:05
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » ned 23. lis 2014 17:26:42

Obrázek

Autor. Sarah Albee.. O Čekance.. Příběh o lásce.. Před dávnými a dávnými časy žili dva manželé, krerým se mělo co nevidět narodit děťátko. Bydleli v domě, ze kterého byl výhled na zahradu obehnanou vysokou zdí, nikdo se však do ní neodvážil, protože patřila zlé čarodějnici. Jednoho dne žena dostala velikou chuť na čekanku, salátovou rostlinu, která v zahradě rostla. Jestli neochutnám aspoň kousíček, stěžovala si manželovi, určitě z toho budu mít smrt..Muž svojí ženu velice miloval, a tak slíbíl, že jí čekanku přinese.Večer přelezl zeď, natrhal trochu listů a vrátil se domů. Žena je snědla a protože jí zakázané jídlo velice chutnalo, chtěla po muži, aby jí přinesl další. Manžel jí chtěl udělat radost a vlezl do zahrady podruhé. Tentokrátho ale čarodějnice přistihla. Jak se opovažuješ krást mi čekanku? obořila se na něj. Nezlob se na mě, prosil ji muž. moje žena na ní měla takovou chuť že by jinak umřela. Tak dobře, řekla čarodějnice už mírnějším hlasem. Natrhej si kolik chceš. Na oplátku mi ale dáš dítě, které se vám brzy narodí. Muž si nevěděl jiné rady, a tak souhlasil. Jakmile bylo děťátko na světě, čarodějnice si pro něj přišla a i když se rodiče bránili, odnesla si ho k sobě. Byla to holčička a dostala jméno Čekanka. Čekanka rostla do krásy a když z ní byla mladá dívka, zavřela ji čarodějnice do věže uprostřed lesa. Do věže nevedly žadné schody ani dveře, jen nahoře měla malé okénko.Když chtěla čarodějnice Čekanku navštívit, postavila se pod věž a zavolala: Čekanko, Čekanko, spusť své zlaté vlasy. Čekanka měla velice krásné dlouhé vlasy, hebké jako zlatá příze. Jakmile zaslechla volání, spustila z okénka svůj dlouhatánský cop a čarodějnice po něm vyšplhala jako po provaze. Jednoho dne projížděl lesem princ a když zahlédl věž, přijel blíž, aby si ji prohlédl. Vtom uslyšel překrásný zpěv. Zastavil se a užasle naslouchal. Sladký hlas patřil Čekance, které bylo o samotě ve věži smutno a tak si často zpívala,aby si ukrátila dlouhou chvíli. Princ by se byl rád podíval, kdo to zpívá, ale nenaše ve věži žádné dveře. Odjel domů, ale sladký hlas mu nešel z hlavy a denně se vracel, aby si ho poslechl. Jednou odpoledne stál za stromem a poslouchal Čekančin zpěv, když tu se objevila čarodějnice a zavolala: Čekanko, Čekanko, spusť své zlaté vlasy. Princ pozoroval, jak čarodějnice šplhá po copu nahoru, a řekl si: Tak takhle to je! To skusím také. Počkal si, až čarodějnice odejde, a pak se postavil pod věž a zavolal: Čekanko,Čekanko, spusť své zlaté vlasy. Čekanka spustila z okénka cop a princ po něm vyšplhal nahoru.
Když ho Čekanka uviděla ve svém pokojíku, nejdřív se polekala, protože ještě nikdy žádného muže neviděla. Princ jí ale vypověděl, jak moc se mu líbí její zpěv, a Čekanka se přestala bát. Pak jí princ požádal o ruku a Čekanka souhlasila. Ráda se stanu tvou ženou, ale jak se dostanu dolů z věže? Pak dostala nápad. Pokaždé když za mou příjdeš, přines mi kousek hedvábí. Udělám si z něj žebříka až bude hotový, slezu po něm dolů. Dohodli se, že dokud nebude žebřík hotový, bude princ chodit za Čekankou každý večer. Přes den totiž bývala ve věži čarodějnice.Jednoho dne se ale Čekanka omylem podřekla. Čím to, že šplháš o tilik pomaleji než princ? Zeptala se čarodějnice. Ten je nahoře vždycky raz dva. Ty darebnice! rozkřikla se čarodějnice vztekle. Myslela jsem, že jsem tě schovala před celým světem, ale tys mě podvedla! Rozzlobeně popadla nůžky a ustřihla Čekance zlatý cop. Pak dívku zavedla ještě hlouběji do lesa a nechala ji tam, ať se o sebe postrará, jak umí. Za soumraku přišel pod věž princ a zavolal: Čekanko, Čekanko, spusť své zlaté vlasy. Čarodějnice přivázala ke kločce na okně Čekančin cop a spustila ho dolů. Princ po něm vyšplhal jako vždycky, jenže místo milované dívky tam na něj čekala čarodějnice. Vztekle po něm blýskla očima a řekla: Myslel sis že tu najdeš svou nejdražší, mládenečku, ale na tu zapomeň. Víckrát ji nespatříš, a nejen to, neuvidíš už vůbec nic.Znám kouzlo, po kterém ti oči nebodou k ničemu. Namířila mu prstem do tváře a před princem najednou všechno zčernalo.
Obrázek
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

 

Re: Kačenka

Příspěvekod Kačenka » stř 11. úno 2015 16:17:07

Svině nevěsta..

Obrázek

Byl jeden Rom a Romka.Neměli děti a tak pořád prosili Boha, aby jim nějaké dítě dal. Žena porodila ale porodila svini. Když té svini šlo na osmý rok, povídá mamince: Dej mě zapsat do školy. Šli s ní do školy. Co mi to sem vedete za potvoru? ptá se učitel. Jdu se učit svině nato. A učila se moc dobře, pořát se hlásila. Za rok, bylo to v létě, učitel že půjde celá škola do lesa na jahody. Svině prosí maminku o košík. Přišli do lesa a za nimi jeden romský chlapec, kouká, jak ta svině bude trhat jahody. Dával na ni dobrý pozor. Odešla kousek dál, shodila ze sebe prasečí kůži a byla z ní překrásná romská dívka. Když učitel volal děti, že se jde zase domů, navlékla si kůži a běžela za třídou. Svini už táhlo na osmnástý rok, a ten romský hlapec, co tehdy viděl, jaká je to krásná dívka, Když je svlečená z prasečí kůže, povída matce: Pojď vydáme se na námluvy. Maminka se ptá: Koho si chceš vzít? Ale tu svini od sousedních Romů. svini za ženu? Nestarej se, maminko, do toho ti nic není, prostě si jí vezmu. Sebrali se tedy, otec, matka, a chlapec, a jestli by mu svini nedali za ženu. Její matka, že si z nich dělají legraci. Nedělám si legraci myslím to docela vážně. Šel s ní do kostela, zaplatil faráři, aby je sezdal. Co mohl farář dělat, oženil Roma se sviní, když mu zaplatili. Doma vystrojili velkou svatbu. Jedli, pili, hráli, tancovali. I gádžové se na tu svatbu přišli podívat. Večer povídá chlapec matce, aby rozdělala velký oheň. Když šli spát, svině ze sebe svlékla prasečí kůži, chlapec jí hodil do ohně.Teď jsem vysvobozená, protože jsi se nestyděl se semnou se oženit, když jsem byla v prasečí kůži.

Obrázek

Byla to nejkrásnější dívka ze všech tří světů. U nich na vesnici bydlel také jeden bohatý sedlák. Měl syna. Byli se podívat na svatbě romského chlapce se sviní a velice se mu posmívali. Rom k nim chodil pomáhat na pole, a sedlák se ho ptá: Tak co dělá tvoje žena? Je doma, vaří halušky, strouhá brambory a zadělává těsto, Sedlákovi vrtalo hlavou, jak může svině vařit halušky, strouhat brambory a zadělávat těsto. Povídá: Poslouchej přiveď tu svou ženu někdy k nám, ať nám taky uvaří halušky. Zaplatím ti za to tolik, že se ti peníze aní nevejdou do kapsy. Co by ne. Na druhý den vzal Rom svou ženu s sebou k sedlákovi. Když ji sedlák, selka a jejich syn uviděli, zdřevěněli. Div neoslepi její krásou. Sedlákuv syn povídá: Vezmu si taky svini za ženu.A hned k sousedovi na námluvu. Soused se smál, ale svini jim prodal. Sedlákův syn rovnou do kostela, zaplatil faráři a už jsou svoji. Příjdou domů, ženich chce nevěstu posadit ke stolu vedle sebe. Ale nevěsta skáče, až se jí třese sádlo, pobíhá po pokoji, zvrhla stůl, pokousala družičku, sežrala rozmarýn, nakonec ji museli přivázat, a ona jen ve velkém strachu chrochtá.Ženich se s ní chce napít na zdraví, vyrazila mu pohár z ruky, všechno se rozbilo. Snad to s ní půjde v noci, myslí si sedlákuv syn. Silou mocí vrazil tu svou svinskou nevěstu do postele, strachy mu ji zadělala. Zakvičila, vyrazila dveře a ven. No, sedlák selka anio syn se nemohli ve vesnici ukázat. Každý se jim posmíval. Myslím, že se nakonec přestěhovali jinam. A Rom žije dodnes se svou krásnou ženou.
Kačenka
 
Příspěvky: 360
Registrován: úte 23. zář 2014 12:40:50
 

Další

Zpět na Knížka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

Forums Bottom
cron